Zámek Třeboň
Vznikl na místě někdejšího panského sídla, landštejnského dvorce či tvrze, přeměněné v druhé polovině 14. stol. v hrádek. Z r. 1395 pochází první zmínka o hrádku jako zámku, když v něm sídlili někteří z nových vlastníků, pánů z Rožmberka. Oldřich z Rožmberka přestavěl v 50. letech 15. stol. třeboňský hrad, který byl již před tím místem politických schůzek i jednání protipoděbradské a katolické Jednoty strakonické. Další rozšíření hradu se uskutečnilo za Voka a Jindřicha z Rožmberka v poslední čtvrti 15.stol. a v první čtvrti 16.stol. Oboje úpravy hradu byly pohlceny pozdějšími přestavbami prováděnými za Viléma z Rožmberka, přeměňující postupně hrad v zámek. Začaly v r. 1565 a prováděl je stavitel Jan Vlach. Další stavební činností bylo vnitřní zámecké nádvoří již zcela ohrazeno. Stavitelem Antonínem Ericerem byly vytvořeny neokázalé budovy s hladkými stěnami, které na jižní straně oživoval rezalit věže, na vnitřní straně pak dvouramenné kryté schodiště, vedoucí ke vchodu jihozápadního traktu. Významné úpravy zámku spadají do období vlády Petra Voka z Rožmberka. Již r. 1598 došlo ke koupi bývalé radnice a tím pokračovalo rozšiřování zámku o vnější nádvoří. V následujících dvou letech provedl Domonik Cometa, vlašský stavitel usedlý v Českých Budějovicích, přestavbu jihovýchodního křídla a přístavbu západního výběžku při jeho severozápadním nároží. Brzy po přestěhování Petra Voka do Třeboně (1602) pokračovaly práce na úpravách zámku vybudováním světnice zvané dvořanské v přízemí právě dostavěné jihovýchodní části zámecké budovy. Její malířskou výzdobu ukončil malíř Tomáš Třebechovský v r. 1604. Mimo zámek byla v letech 1606-8 postavena mezi branami Svinenskou a Novohradskou rožmberská zbrojnice, která byla po sto letech přestavěna na pivovar Regent. R. 1712 zřízena na vnějším nádvoří zámku kašna s hlavou Turčína podle návrhu Pavla I. Bayera. R. 1763 byla stavěna budova v jihozápadním cípu vnějšího nádvoří, vedle ní pak r. 1766 vystavěn nový úřednický dům zvaný Stökel. V poslední čtvrtině 18. stol. namalovány sluneční hodiny v rokokovém rámování na vnitřní straně severní brány do náměstí a další na vnitřní straně severního zámeckého křídla (1795). V 19.století přestavba západního křídla a jeho výběžku do zahrady. V zámku je umístěna stálá expozice historie města Třeboně a třeboňského rybníkářství a zpřístupněny historické místnosti z doby posledních Rožmberků (též fraucimor, dvořanská světnice s malovaným rožmberským jezdcem a znaky).
Schwarzenberská hrobka
Byla postavena rodem Schwarzenbergů jihozápadně od města poblíž rybníka Svět podle plánů vídeňského stavitele Schmidta v letech 1874 – 1877 v podobě novogotické centrály s předsunutou věží a schodištěm. V kryptě rakve zemřelých členů rodu. Pořádají se zde různá komorní představení, hrobka je přístupná.
Lázeňství
V r. 1883 použil učitel Hucek k domácí léčbě rašelinu z blízkého okolí, úspěšná léčba lákala další pacienty; v r. 1936 převzala lázně městská správa. První lázeňskou budovou byly tzv. Bertiny lázně při Zlaté stoce. V r. 1975 otevřeno nové sanatorium Aurora při severním břehu rybníka Svět, má 400 lůžek, léčí se zde i ambulantně, je zde bazén, v okolí velký park a zahrada. Rašelina se dováží z polesí Barbora, léčba nemocí pohybového ústrojí rašelinovými zábaly nebo koupelemi, doplnění rehabilitačními a masážními postupy. Pro lázeňské hosty vyznačeny tři rehabilitační vycházkové okruhy o délce 500 m, 1 km a 1,5 km (označeny svislými barevnými pásy).
Pivovar
Nynější podoba pivovaru vznikla přestavbou z původní rožmberské zbrojnice na panský Scwarzeberský pivovar počátkem 18. století. Díky velké poptávce po pivu Regent se musel pivovar neustále rozšiřovat až do nynější velikosti a podoby. K vaření piva Regent se používá výhradně přírodní suroviny a je vyráběno zachovalou původní technologií. V letních měsících je u pivovaru otevřena terasa na které lze ochutnat krom tradičního světlého a tmavého ležáku i pivo kvasnicové.
